Suhttu lea dábálaš dovdu mii buohkain lea. Ii leat das sáhka leat go mii suhtus, muhto masa mii suhttat ja nagodit go mii hálddašit dan.
Suhttu “Veaháš suhttu” fokusere eanemusat dan vuorddekeahtes suhtu mii boahtá fáhkka ja maid mánná ii ipmir. Muhto juohkelágan suhttu váhnemiin čuohcá mánáide jus dat šaddá beare ollu árgabeaivvis. Váhnemat sáhttet ieža hirpmahuvvan iežaset suhttu fápmui ja man vuorddekeahtes dat lea. Dakkár suhttu boahtá dávjá dalle go olmmoš lea váiban dahje lea hušša ja geahnoheapmin dahje ii hálddaš máná muhtin dilálašvuođain.
Váhnemat háliidit mánnái dan buoremusa, ja háliidit leat buorit váhnemat. Vaikko lea nu, de vásihit ollu váhnemat ahte sii baldet mánáideaset iežaset suhtuin dahje veahkaváldimiin, ja sii vuorjašuvvet dainna movt dát čuohcá mánáide. Váilevaš čovdosiid geažil bohtet eanas váhnemat duššindahkat váikkuhusa maid suhttu dahká mánáide, ja bohtet unnimus lágimielde hupmat dan birra.
Leat ollu váhnemat geat ohcet veahki hálddašit suhtu go háliidit botket sin buolvva suhtu. Sii eai hálit leat seamma suhtus iežaset mánáide go dan maid sin eadni dahje áhčči lei sidjiide. Mánnávuođa vásáhusat bisánit muitui, sihke buorit ja heajos vásáhusat. Nu movt minguin meannudedje mánnán, sáhttá váikkuhit movt mii leat earáiguin go šaddat ollesolmmožin. Jus vásiheimmet ahte min váhnemat eai atnán min árvvus, de lea stuorát vejolašvuohta dasa ahte mii suhttat jus vásihit ja iežamet mánát eai doahttal min. Boares dovddut das ahte mii heahpanit ja vuoigatmeahttunvuohta sáhttá min oažžut jurddašit dárbbašmeahttumit negatiivvalaš jurdagiid iežamet dahje máná birra. Mii sáhttit de boahtit heajos dillái mas leat ollu negatiivvalaš jurdagat ja dovddut man bokte lassána vejolašvuohta suhttat.
Eará váhnemat vásihit ahte sii leat eambbo suhtus iežaset mánáide go dan maid sin váhnemat ledje sidjiide. Sis sáhttá leat váttis ipmirdit manne sii reagerejit nu garrasit, ja heahpanit go suhttet iežaset mánáide. Dakkár suhttu sáhttá boahtit árgabeivviid go lea hušša ja go leat alla gáibádusat alcces. Bures oaivvilduvvon geahččaleamit dahkat buoremusa iežas mánnái ja bearrašii mielddisbuktá suhtu ja fuolastemiid. Littsint ávdnasat sáhttet váhnemiid dahkat diđolažžan dasa ahte mis lea álot válljenvejolašvuohta dasa movt mii dulkot dilálašvuođa mánáin. Movt mii jurddašit máná birra, doahttaleami haga dahje berošta dusse iežas stoahkamis, váikkuha makkár dovdduid mii oažžut ja movt mii vásihit min válljenvejolašvuođaid.
Kognitiiva metoda, ABC-málle
Littsint ávdnasat atnet vuođđun kognitiiva málle mas oktavuohta gaskkal jurdagiid, dovdduid ja láhttema leat guovddážis. Min jurdagat leat dakkárat mat dego automáhtalaš jurdagat mat eai leat nu dihtomielalaččat. Dábálaš automáhtalaš jurdagat váhnemiin sáhttet leat “Lean heajos váhnen dahje mánná ii doahttal mu”. Kognitiivva málles barget váhnemat automáhtalaš jurdagiiguin ja vásáhusaiguin movt mii rievdadit jurdagiid, dat sáhttet dagahit rievdadusa dovdduide mat fas buktet earálágan válljenvejolašvuođaid máná ektui.
ABC málle lea ollu geavahuvvon kognitiiva terapiijas mas barget vuogádatlaččat rievdadit jurdagiid, dovdduid ja láhttenvuogi. A lea dilálašvuohta, B lea jurdda ja C lea dovdu ja rumašdili rievdan. ABC málle lea okta vuohki movt čalmmustahttit oktavuođa mii lea gaskkal dilálašvuođa, jurdagiid ja dovdduid. Eadni ja áhčči hárjehallaba (A) leat rahpasat iešguđetlágan dulkojumiide mat sudnos leat dilálašvuođain go leaba mánáin, (B) šaddat eambbo dihtomielalaš negatiiva jurdagiidda iežas ja máná birra, ja (C) oažžut eambbo kontrolla dovdduid badjel mat bohtet.
Buoret suhttohálddašeapmi ii boađe iešalddis. Dan ferte hárjehallat guhkit áigge dilálašvuođain mánáin. Bures lihkostuvvan hárjehus buktá hálddašandovddu dilálašvuođas mánáin, dan sadjái go vásihit vuoimmehisvuođa mii lasiha vejolašvuođa suhttui ja veahkaváldimii.
Váhnenráđi Podcast
Prográmmajođiheaddji Thea Klingenberg bivdá veahki vai unnit suhttá iežas mánnái.