Littsint ávdnasat leat huksejuvvon kognitiiva terapiijametoda vuođul ja geavahit dan. Sátni kognitiiva mearkkaša jurddašeapmi, ja kognitiiva terapiija berošta das makkár fámu jurdagat sáhttet oažžut dovdduid ja vásihuvvon válljenvejolašvuođaid badjel. ABC málle adno ollu kognitiiva terapiijas bargat vuogádatlaččat rievdadit láhttenvuogi go čalmmustahttá gaskavuođa gaskal dilálašvuođa (A), jurdaga (B) ja dovddu (C). Eadni ja áhčči hárjehallaba leat rahpasat iešguđetlágan dulkojumiide (B) dilálašvuođas (A) mánáin, šaddat eambbo áicilat negatiiva jurdagiidda (B) iežaska ja máná birra, ja oažžut eambbo kontrolla dovdduid badjel (C) mat bohtet.
Littsint ulbmil lea veahkehit váhnemiid šaddat eambbo áiciliin dasa makkár negatiiva jurdagat sis leat iežaset ja máná birra, vai sii sáhttet hástalit jurdagiid, rievdadit dovdduid ja gávdnat eambbo sávahahtti válljenvejolašvuođaid. Váhnemat geavadettiin Littsint ávdnasiiguin besset hárjehallat buorebut hálddašit iežaset dovdduid ja dasto máhttigoahtit láhččit mánáidasaset oadjebas ja vuorddehahtti beaivválaš dili.
Hárjehus:
- Go dovddat fas negatiiva jurdaga Littsint čađaheamis (B), de bisán ja atte alccet moadde sekundda registreret mii dáhpáhuvvá.
- Dovdát negatiiva jurdaga hehtte mannamis njuolga (A) dilis (C) dovdui.
- Jeara alddát lea go dat negatiiva jurdda (B) duohta? Viečča muhtun molssaevttolaš jurdaga (B) máná birra (vilges soabbi) ja molssaevttolaš ja eanet duohta jurdaga (B) iežat birra. Makkár váikkuhus das lea dovdduide (C) ja vásáhussii hálddašit dilálašvuođa (A)?
Eanas váhnemat vásihit suhttu boahtá dego bálkestuvvon sin ala. Eatnasat mannet dilis mas mánná ovdamearkka dihte ii vástit (A) ja suhttodovdui (C). Stuorámus hástalus hálddašišgoahtit suhtu lea diehtit ahte suhttu ii boađe dego bálkestuvvon min ala. Álohii lea dulkojupmi (B) dilálašvuođas (A) mii lea vuođđun dovdui (C).
Go mii moaráskit, de massit hutkáivuođa ja návcca oaidnit ášši viidábut. Lea dego leat tuneallas mas lea váttis jorgalit ja mii unnán vuostáiváldit ođđa dieđuid min birrasis. Negatiiva jurdagat iežamet dahje máná birra váldet buot fokusa. Go mii rumašdilli rievdá suhttun dahje hárbmamii, de negatiivvalaš jurdagat iežamet dahje máná birra vásihuvvojit duohtan.
Jurddašit ahte mánná lea huvddaheapme (B), gii ii vástit, buktá dovddu (C). Jurddašit ahte máná beroštupmi lea gitta eará áššis (B), ja sus lea buorre stađđilisvuohta, boahtá buktit eará dovddu (C). Go mii buoret fuobmát mii álohii sáhttit válljet movt mii dulkot dilálašvuođa, de sáhttit hálddašit iežamet dovdduid buorebut. Govvidit dán, daga hárjehusa “vilges soappi” fálus.
Ulbmil hárjehusain lea čájehit ahte ođđa dulkojupmi (B) ovtta dilálašvuođas (A), buktá eará dovddu (C) moatti sekunddas. Ođđa dulkojupmi boktá fuola ja veahkehanmiela, dan sadjái go suhtu ja miela ráŋggáštit/čievččastit. Jearaldat lea: makkár “vilges soappit” dahje molssaevttolaš dulkojumit (B) dilálašvuođas (A) sáhtát addit iežat mánnái? Dábáleamos “vilges soappit” lea jurddašit máná agi (B) ja ahte son dahká dan maid eanas su ahkásaš mánát barget (B).
Buoret suhttohálddašeapmi mearkkaša hárjehallat ii leat nu iešcuiggodeaddji, ja hárjehallat ođđa vugiid máná daguid dulkomii. Dát ii boađe iešalddis, muhto dán ferte hárjehallat guhkit áigge dilálašvuođain mánáin.
Don čuoččut vuordinráiddus, de muhtun boahtá sealggabealde ja čievččasta du garrasit juolgái (A). Ovdal go jorggihat ja oainnát gii du sealggabealde lea, makkár jurdagiid oaččut (B)? Makkár dovddut dus čuožžilit? (C)? Maid don dovddat rupmašis? Maid dus šaddá miella dahkat? Geavat 2 minuhta gávdnat iežat vástádusaid ovdal go logat viidáset.
Go jorggihat, de oainnát čalmmehis dievddu vilges soppiin, gii lea vázzán du njeaiga. Jearrá alddát seamma 4 gažaldaga vel oktii. Geavat 2 minuhta gávdnat iežat vástádusaid ovdal go logat viidáset. Movt rivdet jurdagat ja dovddut, ja manin dat rivdet?
Eanas oassi dan 800 váhnemis man vuođul littsint lea huksejuvvon, vástidit sii livččejit suhttan/ballán (C) nu ahte váibmu julká jođáneappot ja rumašdili rievdá ovdal go sii jorggihit. Dábáleamos jurdda lea jurddašit “makkár jalla dat čievččastii mu” (B) ja lea miella čievččastit ruovttoluotta.
Go sii jorggihit ja oidnet vilges soappi (A), de lea dábáleamos molssaevttolaš jurdda “son lea čalmmeheapme ii ge dahkan dán mieleavttus”(B). Ođđa jurdagiin váibmojulkin unnu moatti sekunddas. Eatnasiin rievdá suhttu/ballu árkkášeapmin. Eatnasiid mielas lea čalmmehis dievdu rávki ja sis šaddá miella veahkehit su.
Ulbmil hárjehusain lea čájehit ahte ođđa dulkojupmi (B) ovtta dilálašvuođas (A), buktá eará dovddu (C) moatti sekunddas. Ođđa dulkojupmi boktá fuola ja veahkehanmiela, dan sadjái go suhtu ja miela ráŋggáštit/čievččastit. Jearaldat lea: makkár “vilges soappit” dahje molssaevttolaš dulkojumit (B) dilálašvuođas (A) sáhtát addit iežat mánnái? Dábáleamos “vilges soappit” lea jurddašit máná agi (B) ja ahte son dahká dan maid eanas su ahkásaš mánát barget (B).
Littsint ulbmil lea veahkehit váhnemiid eambbo diehtit makkár negatiiva jurdagat sis leat iežaset ja máná birra, vai sii sáhttet gávdnat molssaevttolaš ja eanet duohta jurdagiid, rievdadit dovdduid ja gávdnat eambbo sávahahtti válljenvejolašvuođaid. Littsint lea huksejuvvon kognitiiva terapiija vuođul mii berošta min jurdagiin ja makkár fámu negatiivvalaš jurdagat dagahit dovdduide ja vásihuvvon dahkuválljemiidda.
Álgosiiddus sáhtát válljet máná agi. Go leat válljen agi, de boađát girdui mas lea fiskes njuolla mii lihkada ja rukses álgge bisán boallu. Teaksta mii ihttá čájeha 6 dábáleamos negatiivvalaš jurdaga maid váhnemat ožžot juste ovdal go vel eambbo suhttet mánnáset. Jus 2 geardde deaddilat rukses boalu, de boađát 3 dábáleamos molssaevttolaš jurdagii mat veahkehit váhnemiid bisuhit miellamášu dilálašvuođas mánáin. Jus 2 geardde deaddilat rukses boalu, de boađát eambbo dievaslaš čilgehussii molssaevttolaš jurdagiid birra.
Ferte hárjehallat jus áigu botket negatiivvalaš jurddaminstariid ja oažžut vásáhusa ahte hálddaša dovdduid. Fálus ruovttubargguid vuolde gávdno evttohus bargguide maid árgabeaivvis sáhttá geavahit mánáiguin.
E-girjji videobihtát addet eambbo dieđuid kognitiiva terapiijavuogi birra mii adno Littsint čađaheamis. E-girjji sáhttá viežžat nuvttá čujuhusas littsint.no.